Čeští lékaři ve Velké Británii II. Kolik jich je a proč odcházejí.

čtvrtek 25. říjen 2007 03:10

      Odchod lékařů a sester z České republiky se stal realitou. Odcházejí jich stovky a tisíce. Odcházejí ti, o které je v zahraničí zájem, jde tedy o jednoznačný odliv kvality. Hlavními příčinami odchodu jsou podhodnocení jejich práce a velké (často nezákonné) množství přesčasových hodin. V České republice se tento fakt stále přechází mlčením. Jak dlouho ještě?

      Do Velké Británie jsem odešel v roce 2005. Měl jsem silné důvody osobní, které s mou profesí nesouvisely, hlavními důvody odchodu však byly špatné poměry v českém zdravotnictví. V České republice jsem pracoval ve dvou velkých nemocnicích jako anesteziolog a dosáhl jsem plné kvalifikace v oboru. Po celá léta jsme s kolegy čekali, kdy už se konečně podmínky v českých nemocnicích výrazně zlepší. Vadilo nám, že naše platy jsou nízké a že pracujeme velké množství přesčasových hodin. Nečekal jsem však, až za mě někdo něco zlepší. Naivně jsem se proto zapojil do práce v LOKu, účastnil se všech jím vyhlášených stávek a demonstrací (přesto, že jsem se za to jako pravicový volič vlastně styděl!). Na poslední takové demonstraci jsme nesli na Staroměstské náměstí transparent s nápisem „Děkujeme, odejdeme“. Zlepšení jsme se nedočkali. A odešli.            

      Ve Velké Británii pracuji jako anesteziolog ve Fakultní nemocnici v Sheffieldu. Pracuji jako konzultant, což je nejvyšší klinický post v systému britského zdravotnictví. Tohoto kroku nelituji, stejně jako naprostá většina mých kolegů, kteří z českého zdravotnictví také odešli. Jedná se o tak zásadní kvalitativní změnu v osobním i profesním životě, že  (ačkoliv to většina z naší generace nezažila) tuto změnu většinou přirovnáváme k pocitu lidí, kteří utekli z totality komunismu do svobodného demokratického světa.  

      Když jsem později začal potkávat české lékaře a sestry v nemocnici, na letištích, v kopcích Peak District či na plážích Yorkshiru, uvědomil jsem si, že se již nejedná o odchod jednotlivců, ale o odchod části jedné generace českých zdravotníků. Začal jsem se o toto téma zajímat, dopisoval jsem si s General Medical Council (členství v GMC je povinné pro každého lékaře, který v Británii pracuje) a zároveň mezi českým zdravotníky uspořádal anonymní dotazníkovou akci. Zde jsou výsledky těchto zjištění. 

      Dle údajů General Medical Council pracovalo k prvnímu pololetí letošního roku ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska již 779 lékařů z České republiky. Jen pro srovnání – je to přibližně dvaapůlkrát více, než kolik tam emigrovalo lékařů československých za celé období druhé světové války. 90 % všech českých lékařů registrovaných u GMC přišlo do Spojeného království po vstupu České republiky do EU.

       Dalším zneklidňujícím údajem je kvalita těch, kteří odešli. Jedná se o lékaře s aktivní znalostí anglického jazyka. Všichni získali své místo konkurzem - čili - byli vybráni z několika jiných uchazečů. 90% z nich se nachází ve věkové skupině 35-55 let, tedy v plném produktivním věku, na vrcholu svých odborných a pracovních sil. 266 lékařů je navíc registrováno v tzv. specializačním registru, což znamená, že se jedná o odborníky, kteří mohou zastávat nejvyšší klinické funkce v systému britského zdravotnictví (konzultant). Jinými slovy, z České republiky odešlo do Velké Británie již více než dvě stě šedesát potenciálních primářů nebo vedoucích oddělení. Místo toho, aby předávali své zkušenosti a znalosti mladším českým kolegům, předávají je mladším kolegům britským. 

      Navíc, je dobře známým faktem, že Čeští lékaři neodcházejí jen do Spojeného království. Velké množství jich pracuje v Německu a Rakousku, další odešli do Irska, USA, Skandinávie, Francie a na Blízký východ. (Jako příklad uvedu, že z kolegů, se kterými jsme bydleli na našem českém inspekčním pokoji, dva pracujeme v Anglii, jeden v USA, jeden v Německu a jeden v Saúdské Arábii.) Údaje o tom, kolik lékařů již z Česka odešlo, neexistují. Řádově se určitě jedná o tisíce.            

      Odešlo již i mnoho zdravotních sester. Z vlastní zkušenosti vím, že se na řadě oddělení v Čechách kvůli jejich odchodům omezuje provoz. Na druhou stranu osobně znám řadu českých sester pracujících ve Velké Británii. Opět - jde o kvalifikované setry, jazykově vybavené, jež byly přijaty na základě výběrových řízení. 

      Emigrace části českých zdravotníků se stala realitou. Na druhou stranu však tento fakt podává svědectví o kvalitě českých lékařů a sester, kteří se dokázali prosadit na odborném trhu práce těch nejvyspělejších zemí. 

      Zajímavé jsou též příčiny odchodu zdravotníků z České republiky. Z průzkumu, který jsem mezi českými lékaři ve Velké Británii provedl, vyplývá, že jednoznačnými důvody k odchodu z republiky bylo podhodnocení jejich kvalifikované práce, velký počet přesčasových hodin a malá naděje na zlepšení tohoto stavu. Ze srovnání obou systémů též vyplývá, že mezi další nejčastěji vnímané negativní jevy českého zdravotnictví se zařadila například velká míra korupce nebo podvádění při vyplňování výkazů práce. Každému z těchto jevů se budeme věnovat v následujících článcích. 

      Před několika týdny jsem na jedné odborné akci potkal pana ministra Julínka a ptal jsem se ho, jestli má představu, kolik lékařů (a jakých) již z České republiky odešlo. Představu neměl. A vlastně ho to ani nezajímalo. To mě jen utvrdilo v tom, že v Česku stále neexistuje koncepce, jak si kvalitní personál udržet. Jedinou vizí současného vedení ministerstva se tak zdá být zavedení šestidenního pracovního týdne, zrušení platových tabulek a již téměř rok staré pozvání pro bulharské a rumunské kolegy. Z britské perspektivy i z perspektivy „zdravého selského rozumu“ jde o anachronismus. 

      Tím nejcennějším, co může zdravotnictví pacientům nabídnout, nejsou přístroje a budovy, ale kvalitní a motivovaný zdravotnický personál. V této souvislosti se mi vybavují slova jednoho námořníka, se kterým jsem mluvil ve Scarborough na východním pobřeží Anglie: „Každý si dříve nebo později může koupit dobrou loď. Co však dělá skvělou loď skvělou lodí, je posádka“.            

       Závěrem tohoto článku tedy můžeme konstatovat, že po vstupu do EU dochází v České republice k odlivu kvalifikovaných a kvalitních lékařů a sester. Tento odliv je důsledkem neuspokojivého a dlouho neřešeného stavu českého zdravotnictví. Bude zajímavé sledovat, jak daleko nechají kapitáni českého zdravotnictví tento vývoj dojít. 

Vladislav Rogozov

Vladislav Rogozov

Vladislav Rogozov

Zveřejněné informace nereprezentují oficiální názory nebo postupy Fakultní nemocnice v Sheffieldu.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora